středa 22. února 2017

A co šijete nejčastěji Vy?

Nedávno se mě zeptala jedna kamarádka, co teď šiju. A já si uvědomila, že se pohybuju ve vlnách.
 
Po loňském jaru, kdy jsem šila hlavně horní části pyžam (rozumějte, všechny vršky měl syn najednou krátké), na podzim jsem se přesunula k pyžamovým kalhotám, teplákům a na téhle vlně stále jedu (materiál na legíny mám už týden v obyváku na židli nachystaný na střižení. Mimochodem, raději šiju než stříhám:-)) Většinou to všechno ani nefotím, ale abych měla důkaz, že se neflákám, tady máte pár kousků.
  
Pyžamové kalhoty - krátké z úpletu, dlouhé z flanelu


Krátké pyžamové kraťasy z krepu.

 
 
 
Dvoje dlouhé flanelové kalhoty jedny zdobené výšivkou a jedny květinovou stuhou a volánkem.
 



A zatím můj poslední kalhotový počin z teplákoviny z Mavatexu.
 
 

 
 

 

Puntík sem, puntík tam

Na FB se v několika skupinách stále dokola objevuje podobný střih tepláčků se sníženým sedem, střižený ze dvou dílů a hotový "šup šup" nebo také "rycpic":-)
 
 A protože tepláčků není nikdy dost (a my jich máme momentálně spíše nedostatek) došlo na puntíkatý fleece z Flex-texu a střih z Ottobre.
 
A opravdu, podle očekávání hotové byly hned:-) Ze zbytku vyšlo ještě na sukni střiženou jen tak od oka...

 



Žirafa

Dlouho jsem měla doma prcka, mimino, kterému  oblečení vydrželo i dva roky... poslední rok se z toho mimina stává slečna, předškolačka, která má náhle vše krátké, těsné... a tak doplňujeme šatník i z domácí dílny.

A tak došlo i na medvídkovo - žirafovou mikinu podle střihu na Mamas. Fleece jsou poslední zásoby od Evikmt, žirafy od Mellu.

Podrobný postup a nijak složité šití, ale mikina potrápila maximálně. Hlavně kvůli mé nepozornosti. Přiznávám, myšlenky se toulaly všude možně a soustředěnost, to pravé ponoření do tvorby nepřicházelo.... Jen namátkou - kapsa našitá na opačné straně, musela jsem přední díl stříhat znovu, ale už nebylo dost materiálu a tak vznikla kombinace s modrou, nenašla jsem doma ten správný zip, ale potřeba vše dotáhnout, byla silnější...
 


 
A proč žirafa? Nevím, bylo to přání dcery.
 
Ve školce malovali na téma, co dostali od Ježíška. Koukám s údivem na "náš" obrázek a vidím tam dvě žirafy, žádné pod stromečkem nebyly... Dostalo se mi vysvětlení, že to jsem já s taťkou, že jsme se jí moc nepovedli, měli jsme dlouhé nohy, tak nás předělala na žirafy:-) Tak nevím, možná to je odpověď na předchozí otázku:-)
 

 
 
 
 
 

pondělí 2. ledna 2017

Šaty pro paní Mikovou

Když byla dcera menší, měla období, kdy na všem musela mít Mickey... pak se se zalíbením prohlížela a říkala, že je celá Miková:-) No, posledních pár let vede Elsa z Ledového království, ale když uviděla tuhle látku, měla jasno, že nutně potřebuje nové šaty. Střih Ottobre.
 

 

Vánoční tradice

Pomalu, ale jistě se stává tradicí, že po předvánočním shonu, usedám 25. prosince ke stroji a šiju něco k vánočnímu doladění. Předloni to byla betlémská hvězda, (už!) vloni  polštáře.


Maskování

Loňský rok byl velice bohatý na masky, zejména naše "Zuška" hýří nápady na vhodné masky na poslední chvíli.

A co jsme všechno potřebovali?

Čepici pro struhadlo. Netuším jakou čepici nosí praprastaré struhadlo, tak musela stačit napodobeniny struhadla z papíru. Mimochodem, pravé struhadlo bylo následně uloženo na pár měsíců ve škole připravené na další vystoupení:-)
 
 
 
Následoval pobyt ve škole v přírodě s požadavkem na jednoduchou masku. Nic z bohaté domácí zásoby masek se samozřejmě nehodilo a návrhy byly občas opravdu zajímavé (např. legopanáček). Zvítězil pirát. A najednou se hodila i ta těsná vesta, z které vyrostl rychleji než si ji stihl poprvé vzít na vystoupení:-)
 
 
 
 
Blížil se konec školního roku a na klid to nevypadalo. Na závěrečný koncert měli secvičit Červenou Karkulku a my jsme dostali roli HOLUBA. "Vrků, vrků, vrků, já Tě dobře vidím vlku." Pod křídly měl pak samozřejmě šedé tričko a kalhoty.
 


 


Aktuální školní rok zatím vypadá poklidně - dvakrát jsme provětrali holuba, jednou Mikuláše, který dostal jen novou čepici.

neděle 1. ledna 2017

Hroch pro Majdu plus bonus pro pobavení

Dcera má ve školce už od "maláče" (malé třídy) kamarádku - Magdalénku, Majdu nebo také velkou Majdu, máme ještě jednu kamarádku malou Majdu:-) Jsou silná dvojka, navštěvují se, vyrábějí si dárky... Majda miluje hrochy a tak jednou na mě prosebně kouká "vyšijete mi hrocha?"
Jak zpívá Janek Ledecký - sliby se maj plnit o vánocích, a tak v prosinci došlo i na něj.

Společně s Aničkou jsme na internetu hledaly vhodnou výšivku a našly jsme, ale co s ní? Večer, těsně před usnutím, byl nápad tady (mimochodem, taky míváte v tu dobu nejlepší nápady? Já nejčastěji šiju, občas v hlavě kombinuju látky...). Vzpomněla jsem si na látku, kterou už mám pár let a myslela jsem, že ji už nevyužiju. Červená látka s bílými hrochy.
 
A pak už to bylo snadné a polštářek pro Majdu byl během jednoho odpoledne hotový.
 

Zapínání na zip.
Slíbený bonus
 
Dcera mi pak povídá: "Majda až bude dospělá, bude pracovat v ZOO u hrochů."
Já: "A Ty už taky víš, co budeš jednou dělat?"
A: "Jo, já budu taky pracovat v ZOO s Majdou."
Já: "Taky u hrochů?"
A: "Ne, na parkovišti."
Po chvilce.
A: "Mami, a musím někde pracovat?"
Já: "To bys neměla na nic penízky"
A: "No, tak do práce bude chodit taťka a já budu s Tebou doma až budeš v důchodu."
Já: "Náš taťka?"
A: "Nééé, ten, kterého si pak vezmu. Mě už unavuje to každodenní chození do školky." Pauza. "A mami, může k nám přijít Kryštof a Honzík, ať si vyberete koho si mám vzít?"